Bojuj o první místo

Bojuj o první místo
…

Uprostřed soutěžního sešitu, který je přílohou nejnovějšího vydání knihy Boj o první místo, najdeš mapku nakreslenou podle příběhu. I ty můžeš procházet z jednoho důležitého místa ve městě na druhé a na každém si splnit zkoušku podobnou té, kterou musel projít hrdina knihy Petr.

Odměnou ti bude dobrý pocit ze sebe sama — a snad najdeš díky svému odhodlání i dobré kamarády, kteří ti třeba vydrží na celý život.

O zážitky spojené s plněním úkolů se můžeš podělit se všemi ostatními kluky a holkami, kteří knížku četli ve stejné době jako ty. Pošli nám fotku z plnění úkolů nebo krátkou zprávu, jak se ti dařilo (můžeš i postupně), na mail bojoprvnimisto@spjf.cz nebo ji přímo nahraj na web.

Stejně jako v Petrově příběhu tvá cesta začíná ve škole a vede přes kůlnu Jiříka Dannerů s podivným hradem z krabiček od zápalek až na hokejový stadion, kde Petr se spolužáky sehrál tvrdý souboj proti IV. gymnáziu. Nesmí chybět závod s Jižním rychlíkem z období, kdy se na jaře ve třináctiletém Petrovi probudila obrovská touha po dobrodružství, jež změnila jeho život. Přes kino Grakson a klubovnu za Západní branou pak už vede jen krátká cesta ke Zlatonosné říčce, kouzelnému místu, které — možná víc než existuje doopravdy — si každý z nás může vytvořit ve svém srdci tak, aby na něm, bylo pořád krásné jaro.

Vlož fotku zachycující Tvé plnění úkolu nebo přidej vzkaz ostatním.

Vložit zážitek

Úkoly

Pokusíš se i ty bojovat o první místo?

1. Škola

Ve třídě Petra Solnara byli hoši nejrůznějších typů — hezký Ruda Lorenc, ošklivý Baudyš s nízkým čelem a zlýma očima, jedničkář Korst a přihlouplý Dejml. V koutě seděl vždy bledý Věnceslav Lanc z chudé rodiny, kterého spolužáci bili pro radost a za každou facku mu platili jednou houskou. Bylo to hrubé a ničemné. Také Petr se nechal strhnout hnusným chováním svých spolužáků a zaplatil jednou Lancovi houskou za právo udeřit slabšího chlapce. V rozhodnou chvíli ale Petra objaly hrůza a stud a prudce se v něm ozvala lepší část jeho povahy — Lance neudeřil a zachoval se tak šlechetněji než všichni ostatní chlapci.

Uměl(a) by ses zachovat tak šlechetně jako to dokázal Petr Solnar? Odhalit v rozhodnou chvíli nečestné jednání, zbabělost či šikanu skrytou pod maskou společné zábavy všech ostatních spolužáků? Dokázal(a) bys vzdorovat přesila a vzepřít se ničemnému chování ostatních? Zkus se upřímně zamyslet nad svými vlastnostmi, které považuješ za nejhorší. Vezmi si papír a napiš pět svých nejhorších vlastností — pak chvíli přemýšlej o tom, zda není možné každou takovou vlastnost nazvat jiným názvem, který popisuje vlastnost dobrou. Pomalost může být rozvaha, zbrklost zase hbitost, závist může znamenat velké ambice. Zapřemýšlej se nad tím, zda bys své vlastnosti, považované za špatné nemohl(a) využít tak, aby byly ostatním ku prospěchu a ti je vnímali jako vlastnosti dobré. Napiš sem a pak i nám, na co jsi přišel(la).
2 Kůlna

Nikdo z Petrovy třídy nerozuměl prazvláštní zálibě Jiříka Dannerů. Jiřík sbíral krabičky od zápalek a nikomu nechtěl říct, proč a co s krabičkami dělá. Někteří spolužáci dokonce přinášeli Jiříkovi krabičky z nevyslovitelného ohledu k jeho zálibě, od jiných potom krabičky kupoval. Petr Solnar se ovšem jednoho dne stal vůbec prvním, kdo spatřil Dannerovo tajemství. Danner ho zavedl do tajné kůlny, kde z krabiček stavěl podle vlastních plánů budovu dosahující výšky dospělého muže. Spirálovitě probíhala stavbou zvláštní skluzavková chodba, do které bylo možné vhodit kovovou kuličku a ta po dunivém rachotu a narážení uvnitř stavby za nějakou dobu vyrazila ven otvorem v přízemí…

Druhý úkol bude pro tebe jednodušší. Pokus se napodobit Jiříka Dannerů a nasbírej za pomoci svých kamarádů a spolužáků alespoň dvacet různých krabiček od zápalek. Potom si rozmysli plán a zkus z krabiček za pomoci lepidla vybudovat nějakou zajímavou stavbu. Pošli nám výslednou na fotce.
3. Hokejový stadion

V hokejovém zápase proti IV. gymnáziu byl Ruda Lorenc nejlepším hráčem. Marně se snažil Petr Solnar vyrovnat jeho hokejovému umění. Nervózně sebou trhal při každé přihrávce, která směřovala na jeho hůl, a v závěru prohraného zápasu projel podél Petra puk do jeho branky. Ruda Lorenc tehdy udělal cosi neslýchaného — zlostí takřka bez sebe udeřil Petra dvakrát do tváře. V prvním okamžiku chtěl Petr Rudu uhodit hokejkou, ale ovládl se a zachoval se s nejvyšším úsilím sportovně, jako skutečný gentleman. Možná se nějakému sportu věnuješ pravidelně, možná jen občas pro zábavu. Ať je to tak nebo jinak, zkus tentokrát nějaký nový sport, kterému ses ještě nikdy nevěnoval(a). Můžeš vyzkoušet něco netradičního, jako jsou kuličky, otužilecké plavání, lakros, metaná nebo třeba jenom švihlá chůze. Pravděpodobně nebudeš hned ze začátku zrovna přeborníkem, ale určitě to bude zajímavý zážitek. A třeba tě nový sport uchvátí. Začít můžeš hned teď! Napiš nám, do čeho jsi se pustil(a) a jaký byl tvůj výsledek!

4. Kino Grakson

Nejoblíbenějším kinem chlapců z Petrovy třídy byl Grakson — malé začouzené kino, kde zpod plátna vyčuhovala nehoblovaná prkna. Ale svými ﬁlmy z divokého západu chlapcům plně vyhovoval. Vždyť v nich byla úžasná dobrodružství, urputné zápasy, jízda na koních a silní muži a hlavně Velký Jerry! Bystrý chlapík se zázračnou hbitostí nejen, když bylo potřeba zacházet s koltem. Velký Jerry byl statečný, vzor poctivého a dobrého člověka, dokonalého muže. Petr se snažil si brát z Velkého Jerryho příklad — chtěl se stát lepším člověkem, hlídal se, aby nemluvil hrubě, neprozradil svěřené tajemství a vždy splnil to, co slíbil. Uspokojovalo ho, že se tak aspoň trochu chová jako muž. Vzpomeň si na svého oblíbeného ﬁlmového hrdinu či hrdinku — a nemusí být zrovna z Divokého západu. Postavu, která ve svém příběhu dokázala překonat nesnáze, zvítězit v nelehkém souboji s ostatními nebo sebou samotnou. Přemýšlej o jeho nebo jejích vlastnostech a o tom, zda (a proč) by ses mu/jí chtěl(a) podobat. Ve svém každodenním životě ve škole a mezi kamarády si pak zkus představit, jak by jadnal(a) tvůj hrdin(ka) a zda by ses dokázal(a) zachovat podobně. Napiš sem i nám o svém oblíbeném příběhu. Proč na tebe zapůsobil a jak změnil tvé chování.
5. Jižní rychlík

Jaro, které přišlo do města, když bylo Petrovi Solnarovi třináct let, v něm probudilo předtuchu nějakého velkého neznámého dobrodružství, tak silného, že se z něj Petrovi až točila hlava. S každým dalším dnem v sobě cítil Petr vzrůstající sílu — a největší radost měl, když mohl někde beze svědků rychle běžet, takový běh mu působil nevysvětlitelné potěšení. Každé ráno, ještě než šel do školy, se tak Petr dával do běhu o závod s rozjíždějícím se Jižním rychlíkem. To byl jeho denní sportovní trénink — a přivedl ho k účasti v závodu v běhu Napříč městem, který měl jednou provždy změnit k lepšímu Petrův život.

Nemusíš běhat o závod s rychlíkem, ale zkus poměřit svoji běžeckou výdrž s ostatními holkami a kluky. Nejprve si vytyč dostatečně dlouhou trasu (nejméně několik km ve svém městě nebo v okolí) a zkus po ní doběhnout co nejdál. Nad mapou potom změř, jak daleko jsi dokázal(a) doběhnout, než jsi přešel(a) z běhu do chůze nebo ses dokonce zastavil(a). Zopakuj svůj běh třikrát a svůj nejlepší výsledek si zapiš sem a sdílej s námi. Uvidíš taky, jak daleko doběhli ostatní kluci a holky. A třeba tě běh zaujme a staneš se také vítězem nějakého závodu, jako Petr.
6. Klubovna

„Blíží se období jarních slunečných dnů a s ním touha zažít něco krásného a velikého, co jste dosud neprožili… přijďte se k nám podívat na oddílovou schůzku do naší indiánské klubovny za Západní branou“. Tak zněla výzva ve škole, která přiměla Petra Solnara vstoupit do skautského oddílu. Díky svému rozhodnutí našel přátele, které dlouho hledal, našel prostředí povznesené nad všechny ty špatnosti spolužáků. Protiklad mezi skautským oddílem a školní třídou Petra neskonale udivoval — tady našel kamarády jednající čestně, otevřeně a poctivě. To bylo něco, co mohl doposud obdivovat nanejvýš u Velkého Jerryho v kině Grakson.

Zkuste podobně jako Petr Solnar stvrdit své přátelství se skupinou svých nejlepších kamarádů. Založte si alespoň tři společně klub, tým, bratrstvo nebo spolek. Stačí si vymyslet zajímavý název, určit si své společné tajemství, vlastní pozdrav nebo odznak a hned můžete prožívat dobrodružství společně. Nezapomeňte také na nějakém vhodném místě zakopat tajnou listinu věrnosti, na kterou napíšete jméno klubu, datum a svá přání, jaký by váš klub měl být. Všichni se pod ní nezapomeňte podepsat. Napište sem svá přání klubu a nám pak pošlete váš název a fotku listiny věrnosti.

7. Zlatonosná říčka

První výprava, kterou Petr Solnar se skautským oddílem podnikl, vedla na Zlatonosnou říčku. Byl to spíš jen potok než říčka a chlapci z oddílu zde měli svá místa, na kterých ve dvojicích stavěly vypůjčené oddílové stany. Kromě toho ale byla Zlatonosná říčka také místem soutěží a her, na které se každoročně na jaře rádi vraceli. Zde Petr poprvé ucítil naplno štěstí z nalezení nových kamarádů, rozběhl se daleko do zelené louky a samou radostí zpíval silným a čistým hlasem svou jarní píseň beze slov, její dva tóny zvučící něčím novým, divokým a krásným. A jak řekl Sali: „zde Petr pochopil jaro“.

Přestože třeba není zrovna jaro, pokuste se s kamarády naleznout místo podobné Zlatonosné říčce, na které se budete rádi vracet, kde budete moci tábořit, hrát hry, učit se zálesáckým dovednostem, nebo stanovat. Ideální tábořiště bude mimo civilizaci, obklopené pouze přírodou, na místě, odkud nebude vidět město ani vesnice — a přesto nemusí být od něj daleko. V údolí potoka, na dně zapomenutého lomu nebo temeni plochého kopce bez názvu. Podnikněte s kamarády výpravu na takové místo, utábořte se tam a pošlete nám svoji společnou fotku.

Template by OS Templates

Created by EduSite